Poprvé mě tato otázka napadla, když jsem viděl Show Jana Krause.
Jako host tam byla modelka, která žije v USA a její čeština byla za několik let
života mimo Česko lehce pokřivená. Myslel sem si, že to jen hraje, snaží
se být zajímavá dávat do všeho americký přízvuk apod. V poslední době na toto
téma často myslím, mé myšlenky jsou teď navíc umocněný tím, že jsem měl možnost
týden mluvit, po dost dlouhé době, víceméně pouze v češtině. Tento článek je
pouze má úvaha, nevím zda to tak je, nemám žádné podložené studie. Jsou to
pouze mé vnitřní pocity. Pocity někoho, kdo se poprvé dotknul americké půdy
teprve před třemi a půl lety. V porovnání s lidmi, kteří zde žijí desetiletí je
to jen malé nic. Ale přesto je tento časový úsek mnohem delší než většina lidí
žijících v Česku bude mít kdy možnost zažít.
Use it or lose it - "používej to nebo o to přijdeš."
Use it or lose it -
"Používej to, nebo o to přijdeš." Jak většina z vás ví, zabývám se
tělesným a duševním rozvojem. Možná se teď zeptáte: “Duševním rozvojem?” Ano.
Fyzicky své tělo denně trénuji a učím ho nové věci, ale zároveň musím PŘEMÝŠLET
o smyslu různých věcí a dodržovat disciplínu, abych se i nadále posouval.
Myslím si tedy, že toto slovní spojení je na místě. Jednoduše řečeno - Tělo umí
jen to co ho naučíte a průběžně to opakujete. Pokud až do nástupu do první
třídy máte jako malé dítě prostor na hraní, tak děláte to, co Vám přirozeně
říká mozek. Například, když si hrajete na zemi, tak dřepíte. Z nástupem do
první třídy se začnete ADAPTOVAT novým pravidlům, začínáte několik hodin denně
sedět a nevykonáváte to, co je přirozené. Proto je spousta lidí v pubertálním
věku naprosto degenerovaná a nezvládne si ani dřepnout. Tělo pouze reaguje na
změny. Není vůbec neobvyklé, že si osmnáctiletý člověk nedokáže pohodlně
dřepnout. Jak by taky mohl, když to 10 let nedělal. O chůzí ani nemluvě. Už po
pár kilometrech je bolí nohy. Ale jak je to například s řečí?
Je možné přestat rozumět své mateřštině?
Každý ví, že pokud se chce naučit mluvit cizím jazykem, nejlepší a
nejrychleji způsob je mluvit pouze s rodilým mluvčím. Nejen že nemáte možnost,
se prostě neučit, flákat to, zavřít knihu a mluvit znovu svým mateřským jazykem,
ale také se naučíte mluvit hovorově. Naučíte se různé přízvuky a díky těmto
věcem porozumíte emocím a dokážete lépe zapadnout mezi nové rodilé mluvčí,
které potkáte. Nebudete po první vysloveně větě, jako robot, dotázán odkud že
to jste. Co když ale budete dlouhou dobu obklopeni pouze rodilými mluvčími? Je
možno ztratit schopnost mluvit svým rodným jazykem?
Já sám znám v Americe pouze pár Čechů a Slováků.
Jejich počet pravděpodobně dokážu spočítat na prstech jedné ruky a navíc to ze
je znám vůbec neznamená, že se s nimi pravidelně scházím. Nutno říct, že
čeština nikdy nebyla můj oblíbený předmět, možná je to tím že jsem byl jen
roztěkaný puberťák, zkrátka jsem nechápal její krásu. V současné době si
myslím, že bez vlivu nemocí nebo nějakého poranění hlavy apod. není možné
přestat rozumět svému mateřskému jazyku. Zvlášť v dnešní době, kdy si mohu
během pár sekund otevřít všechny české noviny ať jsem na druhé straně planety a
tím si procvičit slova a jejich význam. Takže to, že někdo předstírá, že
nerozumí to mi přijde jako nesmysl.
Je možné přestat mluvit či psát?
Tohle je přesně to nad čím dál více přemýšlím. Moji rodiče mi
nejednou řekli, že výslovnost některých mých slov se změnila a opravdu mi
věřte, že se nesnažím před nimi machrovat a házet do všeho americký přízvuk
abych zněl zajímavě. To stejně mi řekli lidé, kteří přijeli do LA a znají mě
nějakou dobu a řekli mi, že v mém vyjadřování vidí rozdíl. Po týdnu stanování s
Katkou, jsem viděl ten velký rozdíl mezi naší výslovnosti. Abych Vám to trochu
přiblížil, zkuste si představit situaci, kdy třeba po dobu dvou týdnů nebo i
déle například jednoho měsíce máte možnost česky mluvit tak maximálně sami se
sebou. Nikdo kolem Vás nemluví Vaší mateřštinou, rodiče jsou někde na dovolené,
nemohou Vám zavolat a vy jste v cizí zemi. Myslíte si že Vaše slovní zásoba,
gramatika, neopakování slov zůstanou stejné? Ani náhodou, je to zase kvůli
adaptací. Po čase začnete opakovat slova jako například ( že , takže, jakože
... zkratka začnete víc přemýšlet o tom co chcete říct apod). Zkuste si
schválně malý experiment, zkuste 3 dny mlčet, úplně mlčet neříct ani
slovo. Anebo pokud
umíte základy některého cizího jazyka, zkuste s přáteli tímto jazykem
mluvit a ignorovat češtinu. Snažte se také neposlouchat o čem se baví
lidé kolem Vás. Když se po těchto třech dnech znovu rozmluvíte tak určitě
poznáte rozdíl. A teď si představte, že jste 10 tisíc km od domova, kde nikdo
nemluví Vaším jazykem a souběžně do toho se učíte cizí jazyk. Teď už doufám
chápete, že se to může projevit na vaši výslovnosti, slovní zásobě apod.
Nicméně nutno podotknout, že vše je velmi individuální, znám lidi, kteří jsou v
Americe několik desetiletí a dokaží mluvit bez problémů, protože jsou ve styku
s českou komunitou, a potom na druhé straně jsou tady lidé, kteří se moc
s čechy nevídají a je to vidět na jejich mluvě a slohu. Absence komunikace
s rodilým mluvčím se rozhodnou měrou podepíše na kvalitě Vašeho jazyka, je
jedno zda je to mateřština nebo zda se učíte nový jazyk. Pokud nebudete ve styku
s rodilými mluvčími, tak se nikdy nový jazyk nenaučíte a svůj mateřský budete
postupně ztrácet.
Adaptace je mocná věc. Proto pokud uvidíš projev někoho, kdo žije
mimo svou Vlast dlouhou dobu, nekomentuj gramatickou úroveň jeho vyjadřování,
snaž se mu/ji pomomoci a zkus se vžít do té situace. Můžeš začít už dnes, zkus
vydržet nemluvit několik dní svou mateřštinou a místo toho komunikuj pouze
anglicky nebo jiným jazykem, i když neumíš plynule, stačí třeba pouze
komunikace ve slovních spojeních. Pokud to bude možné neposlouchej co říkají
lidé v češtině. A za těch pár dnů porovnej rozdíl... Něco na tom fakt je.
Sleduj mě na FACEBOOKU a INSTAGRAMU
Sleduj mě na FACEBOOKU a INSTAGRAMU
Žádné komentáře:
Okomentovat