Tuším, že to byl Kazma, kdo po videu z Českého Slavíka
v jednom rozhovoru řekl... V Česku, mě zná hodně lidí, ale stačí přejet hranici
do Německa a tam jsem nikdo. Nikdo mě nezná a nikoho nezajímám...
Ač se to zdá jako naprosto logická věc, tak přesto v
tom ukryto dost myšlenek. Představte si, že Váš život je RPG hra (hra kde si
vytváříte vlastní postavu) tato představa není alespoň pro mě nic těžkého,
protože život opravdu RPG hrou je. Každý má svou postavu (sebe ) o kterou se
stará, zažívá příběhy a rozvíjí se. Zkušeností, které se svou postavou
získáváte Vám dávají učíte množství bodů a je jen na Vás do jakých schopostí tyto body budete investovat. Jakmile dosáhnete dospělosti, začínáte pracovat a
starat se sami o sebe tak můžeme hovořit o tom, že je Vaše postava již dost
pokročila. Zvládáte obstát ve Vámi známém světě, se starými zaběhnutými
pravidly. Víte, že když se něco nepodaří ta je tam máma a táta a ti za Váš
všechno vyřeší. Jenže to co si spousta lidí co chtějí žít v zahraničí
neuvědomuje, je to že pokud se vydáte za hranice své vlasti tak budete zase
začínat na úrovni nula. Vaše hra bude restartována a to co jste se naučili doma
už neplatí. Jenže teď jste starší, máte větší ego, myslíte si že všechno víte a
všechno znáte. Tak na to všechno zapomeňte. Musíte si uvědomit, že neznáte nic.
Začínáte od znova, musíte se kolem sebe dívat a kývat na to co Vám řeknou
zkušenější. Obsahem tohoto článku není někoho hanobit, vysmívat se mu, snižovat
ho apod. Naopak účelem je MOTIVOVAT VLASTNÍM PŘÍKLADEM dodat sebevědomí,
poukázat co je důležité a upozornit některé lidi na to, že pokora je důležitá a
že na světě je spousta věcí, které prostě neznámé. Nikdo neví všechno. Ale já
už teď vím, že život mimo hranice Česka je úplně jiný a vůbec nezáleží na tom,
kolikrát jste byli v Chorvatsku a objednali jste si tam jak páni pizzu na tržnici v
lámané ČeskoChorvatstine.
Nyní Vám řeknu o některých věcech, které jsou myslím
že jsou zcela zásadní pro život v zahraničí a je úplně jedno kde to bude.
Přijmout svou výchozí pozici
Čím dříve se smíříte s tím, že na svém začátku
začínáte opravdu na úrovni nula a učíte se vše nové jako malé dítě, tím lépe
pro Vás. Spousta lidí to nechápe a stále se snaží přirovnávat všechno ke své
vlastní zemi. Nejde to, je to až příliš vzdálené. Žijete v novém světě
smiřte se s tím. V Česku jste byl manažer firmy? Fajn, budete začínat jako
prodavač a prodávat pomeranče. Proč ne? Nějak musíš začít. Vždy si ale musíš
udržet svou hrdost a čest. Nikdy nedělat něco co se ti příčí nebo protiví, to
není ta správná cesta. Čím rychleji se naučit všechny nové věci poznáš jak
tvoje nová zem funguje, tím lépe pro Tebe. Počítej s tím, že se několikrát spálíš, že několikrát spadneš až na dno. Ale vždy musíš VSTÁT,
všechny ty pády té udělají silnější, dodají tvé postavě další bosunové body a
donutí se zlepšovat, donutí té se stát silnější osobností, kterou později jen
málo věcí dokáže porazit na zem. Spousta lidí, ale ztroskotá na tom, že velmi
často používají slovní spojení "Já bych chtěl" CHTÍT NESTAČÍ! MUSÍŠ
MAKAT. Schválně se zamysli, kolikrát si řekl větu "Já bych chtěl
něco". Určitě mnohokrát. A teď kolikrát si toho opravdu dosáhl nebo se
alespoň ze všech sil snažil. Denně slýchávám věty typu "Já bych chtěl zhubnout
Já bych chtěl být víc ohebný, Já bych chtěl lepší práci" Ale co proto
uděláš je to na čem záleží! Chceš být ohebný ? Tak se protahuj denně 20 minut.
Nemáš 20 minut? Tak vstaň o 20 minut dříve! Prostě si najdi cestu. Pouze tento
přístup tě může posunout dopředu.
Jasná cesta a disciplína!

Snaž se být jiny

Nemůžu říct nikomu žádný přesný návod jak se
přestěhovat na druhou stranu světa. A ani nechci, nepřijde mi to fér k lidem,
kteří na tuto pozici dřeli, trvalo jím než se všechno naučili, nepřijde mi to
ani fér k této zemi. Prostě to poznávání a získávání zkušeností je na tom to
krásné. Nemůžeš přijít prostě k hotovému a slíznout jen tu smetanu. Každopádně
pokud si budeš vědom své nové pozice, pokud budeš mít vizi nebo sen a
disciplínu ho dosáhnout a pokud dokážeš být v něčem jiný a jedinečný tak je
tvůj úspěch jen otázkou času, není to otázka jestli, ale je to otázka KDY.

Pokud děláš něco co tě baví, tak časem najdeš i způsob, jak se tím
uživit...
Skvěle řečeno Michale ... tenhle článek jsi zde dal přesně 29 srpna 2016 jak se tak divam. Přesně v tento den jsem měl 30 let a pořád nevím co dělat co by mě mohlo bavit. Mám přítelkyni a rok a půl starého kluka. Chtěl bych pro nás lepší život než mít ten stereotypní zivot zde v cr. Bydlím v ORlove určitě víš kde to je když jsi z karvine. Sám víš že když chceš někde na výlet někde se podívat musíš cestovat protože okolo nic není. Mám kamarády na Miami ale tam pro ně je život celkem tezky. Já sám osobně nevím co bych měl dělat nebo chtěl ale jednu věc vím jistě chtěl bych žít v LA. Byl bych ti moc vděčný kdyby jsis udělal čas a třeba to semnou probral
OdpovědětVymazatNedělal bych si cíl L.A., dal bych cíl US. a postupně se propracovat směr LA. Jezdil jsem tam kamionem ale když jsem vyděl nízké sazby za cestu/ práci hned jsem ztratil zájem. Hodně kluků z R.federace bere práci za malé peníze protože mají rodiny/ příbuzné v Brooklynu a LA. a tím sníží cenu práce za jízdu mezi. Tak se musí hledat jiné cesty/ jízdy. Stále musíme hledat.
OdpovědětVymazat